Pampeliška lékařská - Smetánka
Taraxatum officinale
Jedná se o velmi rozšířenou vytrvalou bylinu, která ochotně roste v jakémkoliv prostředí. Rostlina je vysoká 5-40 centimetrů. Stonkem je stvol a na jeho konci roste při zemi růžice listů. Nejen stvol, ale celá rostlina je protkána speciálním pletivem – mléčnicemi. Těmi je rozváděna bílá šťáva, která po utržení z byliny vytéká ven. Jedná se o latex, který velmi příznivě působí na játra a žlučové cesty.
Obsažené látky: flavonoidy (isolvercitrin, kvercetin), fytoncidy, fytosteroly (beta-sitostcrol, daukosterol, kampesterol, stigmasterol), guma, hořčiny (lactopicrin, taraxacin), karotenoidy (beta-karoten, karoten, lutein, taraxanthin, zeaxanthin), kyseliny (ferulová, kávová, kaprová, křemičitá, laurová, linoleová, linolenová, myristová, nikotinová, olejová, palmitová, p-kumarová, šťavelová), kumariny, lecitin, minerální látky (Al, B, Ba, Br, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn. Na, Ni, P, Pb, Ru, S, Se, Si, Sn, Sr, Ti, Zn), pektiny, proteiny, pryskyřice, sacharidy (inulin, fruktózu, glukóza), saponiny, silici, sliz, terpenoidy (arnidiol, amyrin, taraxasterol, pseudotaraxerol), třísloviny, vitamíny (B, C, D, E) aj. Květy obsahují: flavonoidy, karotenoidy, silici.
Sbírá se kořen – brzy na jaře před květem nebo pozdě na podzim, kdy do něj rostlina stahuje svou sílu před nastávající zimou. Před tím než rostlina začne kvést sbíráme i listy, pokud je chceme použít na chutný jarní salát, můžeme rostlinu přikrýt třeba květináčem a listy tak vybělit, čímž nebudou tolik hořké. Listy obsahují velké množství provitamínu A, vitamíny B a C a plno organismu prospěšných minerálních látek. Po rozkvětu sbíráme nejen květy, ale můžeme užívat i stvoly (stonky vedoucí ke květu), které konzumujeme přímo cca. 10 ks/denně, nijak nezpracováváme. Chuť je mírně hořká, svěží. Latex ze stvolu velmi příznivě působí na játra a žlučové cesty.
Užívají se kořeny, mladé listy i květ. Pampeliška podporuje látkovou výměnu, pomáhá při jaterních a žlučníkových potížích, při cukrovce, napomáhá rozpouštění ledvinových kamenů a pampeliškový květ podle nedávných výzkumů, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Příznivě ovlivňuje i další orgány – žaludek, slinivku břišní, střeva, ledviny a krvetvorné orgány. Marie Treben radí užití asi 5 ks čerstvých, syrových lodyh denně při chronických jaterních obtížích, manifestovaných bolestí v pravém podžebří, a také při cukrovce. Tato léčba pomáhá také při chronické jarní únavě, při opuchlých lymfatických žlázách nebo při některých poruchách funkce sleziny (při jejím zvětšení).Užití lodyh se osvědčilo také při cholelitiáze. Droga působí proti degeneraci kostí a chrupavek a pomáhá vyvolat menstruaci. Na místě je též využití v rehabilitaci po operacích, po prodělaných těžkých chorobách, jako prevence artritických bolestí při změnách počasí a proti šumění v uších, zvláště při arterioskleróze. Pampelišky jsou také močopudné. Bylinkáři pampeliškové listy už dlouho používají k vyvedení nadbytečných tekutin či vlhkosti z těla, například při otocích a zvýšeném krevním tlaku. Močopudné vlastnosti pocítíte, když několik listů sníte nebo si z nich uděláte čaj. Účinnost pampeliškových listů jako diuretika ukázalo i jedno klinické hodnocení. Toto diuretikum navíc neodvádí z těla draslík, protože je na něj samo bohaté, takže nezpůsobuje jeho nedostatek. Zevně se používá čerstvé latexové mléko na na bradavice, pupínky a mozoly. Také ji lze aplikovat na včelí bodnutí a na puchýře. Měla by zklidňovat pokožku a působit protizánětlivě.
Vedlejší účinky užívání
Jsou však skupiny lidí, které by se měli užívání pampelišky vyhnout. Patří sem především těhotné ženy; sice není známo nějaké vážné ovlivnění tohoto stavu, jako je to například u šalvěje, ale i tak by měly s bylinami zacházet velmi opatrně. Konzumovat části této byliny by ženy neměly ani při kojení. Dítěti sice obsažené látky neublíží, avšak mléko se stává hořkým a kojenci nechutná. Pampelišku by neměli užívat ani lidé s akutním zánětem žlučníku, při neprůchodnosti žlučovodu a střev. Smetankové mléko čerstvých rostlin velmi vzácně vyvolává kontaktní alergii. Velmi citlivé osoby reagují říháním.
Květ, který se ode dávna používá na výrobu „pampeliškového medu“ a byl donedávna považován jen za „pochutinu“ – dle nových výzkumů snižuje vysoký krevní tlak.
Zahrádkáři a pěstitelé anglických trávníků se jí většinou chtějí zbavit, vzhledem k tomu, jak snadno se množí a že ji u nás najdeme téměř všude, je její pěstování poměrně snadné. Stačí posbírat semena, která si buď v březnu doma předpěstujeme nebo je v dubnu vyséváme přímo na zahradu do sponu 30×15 cm. Pampelišky rostou prakticky všude, vyhledávají však spíše suchá a velmi slunná stanoviště. Jedná se o nitrofilní druhy, takže ke kvalitnímu životu vyžadují poměrně dost dusíku. Co se týče pěstování, jsou tyto byliny velmi nenáročné. Postačí jim běžný zahradní substrát pro pěstování kvetoucích rostlin, občasná zálivka (půda nemusí být neustále příliš vlhká), jsou mrazuvzdorné a zvládnou život v květináči i v záhonu. Pampelišky jsou prospěšné v sadech, protože uvolňují rostlinný hormon etylen, plyn stimulující nasazení a zrání plodu. Kořeny navíc přitahují žížaly.
