Česnek medvědí
Allium ursinum l.
Česnek medvědí má štíhlou, kyjovitě rozšířenou cibulku, ze které vyrůstají 2 dlouze řapíkaté, kopinaté listy, a bezlistý, 20 až 25 cm vysoký květnonosný stvol. Bílé kvítky jsou směstnány na vrcholu stvolu v hustý, dosti plochý okolík.
Sbírá se především list a to časně na jaře, před rozkvětem, tedy v březnu a v dubnu, pro gemmoterapii se pak využívají čerstvá poupata před rozkvětem a v neposlední řadě je možné využít léčivých látek z kořene (tedy spíše cibulky), sbírané na podzim. Ke konci května pak medvědí česnek začíná kvést a jeho životadárná síla se pomalu vytrácí. Listy česneku po odkvětu rychle vadnou, zatáhnou se pod zem a vytváří se tak prostor pro další rostliny lesa.
Listy i cibulky obsahují glykosidy, éterický olej, sírany a polysírany vinylové, merkaptan, hořčinu, organické soli a celou řadu dalších účinných látek. Důležitá účinná látka, kterou v sobě medvědí česnek ukrývá je allicin. Zajímavostí je, že neporušené listy medvědího česneku obsahují pouze alliin. Až při porušení rostlinných buněk se tato látka změní (enzymaticky štěpí) na antibakteriální alicin, nositele charakteristické a nezapomenutelné vůně. Buňky rostliny se samozřejmě poškodí samotným žvýkáním při konzumaci, ale pro uchování této silice se právě díky této přeměně doporučuje lístečky česneku mixovat nebo nasekat na drobno. Medvědí česnek je přírodním antibiotikem, antioxidantem a zdrojem vitaminu C ( 100 g česneku medvědího ukrývá kolem 150 mg vitamínu C). Za zmínku stojí také zajímavý obsah železa. Medvědí česnek dále obsahuje vitamíny – A, B1, B2.
Tato bylinka je vhodná na očistu těla od toxinů, které se nahromadily v těle přes zimu díky nevhodné stravě a nedostatku pohybu. Má vysoký obsah vitamínu C, vápníku a mnoha dalších pro tělo užitečných látek. Užívá se jako antibiotikum, při nachlazení a rýmě, čistí plíce, střeva, jako močopudný prostředek, prostředek pro snižování krevního tlaku, zlepšuje prokrvení cév a podporuje činnost srdce. Velmi často se dodnes užívá k „čištění krve“ a lze říci, že skutečně vylepšuje krevní obraz. Vykazuje účinky protihnilobné, protiplísňové a likviduje střevní hlísty. Pomáhá při kožních onemocněních, které mají původ v poruše látkové výměny.
Velmi často se dodnes užívá k „čištění krve“ a lze říci, že skutečně vylepšuje krevní obraz.
Listy česneku medvědího jsou vynikající na tzv. čištění ledvin a na afekty v dutině ústní.
Vzhledem k tomu, že výpary dráždí nosní sliznice, oči i sliznice zažívacího traktu, užívá se výhradně tinktura.
Využívá se také v gemmoterapii jako posilující geriatrikum, k zlepšení látkové výměny, v některých případech zlepšuje krevní obraz, zlepšuje prokrvení periferie.
Vedlejší účinky užívání
V lidovém léčitelství se traduje, že tinktura z medvědího česneku při pravidelném vnitřním užívání projasňuje zrak.
Dále se často používal jako prostředek pro vyhánění hlístů. Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná.
Využívá se jako jedna z prvních jarních bylin pro očistu organismu ve formě přídavku do jarních salátu, pomazánek, přidává se do nádivek a v poslední době je velmi populární výroba pesta, které se s oblibou přidává do těstovin.
Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťáva z česneku medvědího využívala při dezinfekci v domácnostech.
Medvědí česnek roste v přírodě nejraději v lužních lesích, stinných hájích a vlhkých křovinách.
Proto jej vyséváme na stinné místo, nejlépe v blízkosti keřů a stromů do kypré a vlhké půdy. Jako rostlina původních lužních lesů vyžaduje dostatečné a pravidelné zalévání. Půdu pro pěstování česneku medvědího nevyhnojujeme. Vyséváme od srpna do listopadu, výsev musí projít zimním obdobím, jinak vyseté osivo velmi špatně klíčí.
Cibulky sázíme cca 5cm pod povrch zeminy, tj. tak aby nad vrcholem
cibulky bylo asi 5cm zeminy. Semínka vysejte do hloubky asi 1 cm do
země.
Pěstování je nenáročné a každým rokem se vám bude Česnek medvědí sám krásně rozrůstat.
Medvědí česnek lze úspěšně pěstovat i v květináči na balkóně a to jako venkovní rostlinu. Nezapomeňte, že medvědí česnek je třeba častěji zalévat, protože má velmi rád vlhkou půdu.
Možnosti využití
Jak užívat
Doporučuje se užívat výhradně ve formě tinktury v dávce 15 - 20 kapek, při dobré snášenlivosti až 25 kapek do vody nebo čaje, obvykle 2-4x denně.
Janča a Zentrich doporučují při rýmě, kašli a zánětu nosohltanu základní tinkturu z Česneku
medvědího , a sice v dávce 2-3 kapek do 0.1l vlažné vody. Vkapává se do nosu 2x po sobě s krátkým
zadržením, dokud sliznice nezačnou štípat, provádí se 5x denně a 100% účinnost se dostaví asi za den.
Při střevních potížích se užívá tinktura v dávce 5 kapek v 0.3 l vody. Působí na zácpu stejně dobře jako na průjem.
Na jaře, kdy česnek medvědí roste, jej můžeme použít v kuchyňské úpravě čerstvý (do nejrůznějších pomazánek, česnekového másla, vaječných pokrmů, do polévek, jarních salátů), ale můžeme si z něj vyrobit i chutné pesto k dochucení těstovin nebo třeba i jen tak na chléb nebo také česnekovobylinkovou sůl. Takto působí preventivně na zažívací systém.
Čerstvý lístek můžeme užívat i při zánětech v ústech nebo při ledvinových potížích.
Janča a Zentrich doporučují při rýmě, kašli a zánětu nosohltanu základní tinkturu z Česneku
medvědího , a sice v dávce 2-3 kapek do 0.1l vlažné vody. Vkapává se do nosu 2x po sobě s krátkým
zadržením, dokud sliznice nezačnou štípat, provádí se 5x denně a 100% účinnost se dostaví asi za den.
Při střevních potížích se užívá tinktura v dávce 5 kapek v 0.3 l vody. Působí na zácpu stejně dobře jako na průjem.