Kurkuma dlouhá
Curcuma longa L.
Kurkuma je rostlina původem z jihovýchodní Asie, Laosu a Thajska, ale pěstuje se i jinde v podobném klimatu. K nám se dováží její kořen nebo již usušený a namletý prášek.
Jedná se o vytrvalou bylinu s podlouhlými listy a žlutými květy, vyrůstá až do výše 1 metru. Přízemní listy jsou kopinaté, celokrajné, asi 50 cm dlouhé a přerůstající asi 15 cm dlouhý květní stvol, zakončený hustým klasem květů.
Drogou je oddenek jasně žluté barvy.
Kurkuma obsahuje vonnou silici a krásně žluté barvivo kurkumin, dobře rozpustné v etanolu. Dále jsou zde obsaženy seskviterpiny, ketony turmerton a artumaron, zingiberin, ostré hořčiny a řada dalších látek, z nichž nejdůležitější součást tvoří silice tolilmetylkarbinol. Silice také obsahuje kafr, ale především L-cykloisoprenomyren.
Kurkuma je ideálním léčivem některých poruch jaterní činnosti a výrazně ovlivňuje žlučník a žlučové cesty, neboť zvyšuje tvorbu žluči, usnadňuje její vydělování do střev a tlumí záněty a křečové bolesti v této oblasti. Proto se využívá při žlučníkových kaméncích a při jaterních potížích souvisejících s tvorbou a odtokem žluči. Kromě toho zlepšuje chuť k jídlu a trávení a umí i zabránit kvasné a hnilobné dyspepsii.
Pomáhá při artritidě (zánětu kloubů), onemocněních srdce a jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny, kdy bylo zjištěno, že kurkuma dokáže potlačit časný vývoj rakovinných buněk a může i zpomalit rozšiřování rakoviny.
Vedlejší účinky užívání
Vyšší dávky mohou u citlivějších jedinců vyvolávat nutkání na dávení nebo i jiné projevy intolerance. Droga je kontraindikována u obstrukční žloutenky, vzniklém ucpání žlučovodu, v akutní fázi jaterně-žlučníkových zánětů a při žlučníkovém empyému, kdy žlučník bývá zhnisaný a jeho stimulace by mohla vést k jeho prasknutí.
Má poměrně výrazné léčebné účinky na zdraví, ale protože ovlivňuje krevní srážlivost, neměli by ji užívat lidé, kteří berou léky na „ředění krve“, a kteří dlouhodobě užívají léky obsahující kyselinu acetylsalicilovou, tj. ASA (např. Anopyrin, Aspirin, Godasal, ad.), protože rostlina zesiluje jejich účinek.
V Indii si ženy a dívky oplachují tvář ve vodě s kurkumou, aby tak jejich pleť byla zdravá a získala tak krásně zlatavou zář.
Kurkuma se dá s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách, ale pouze v květináčích (musí mít ale dostatek světla a tepla). Hlízu vysaďte do lehké písčitohlinité půdy, na dno nádoby nezapomeňte dát drenážní vrstvu. Květináč s rostlinou umístěte na světlé stanoviště, například na jižní či východní okno. Čím více světla rostlině dopřejete, tím lépe bude prospívat a kvést.
Podmínkou dobrého růstu je též dostatečná vzdušná vlhkost. Přes léto (prospívá mu, je-li horké a vlhké) můžete kurkumovník umístit na venkovní, mírně přistíněné stanoviště nebo do skleníku. Potřebuje vydatně zalévat a rosit, jednou za čtrnáct dní ho můžete přihnojit.
Kurkumovník je tzv. mobilní rostlina. Znamená to, že jakmile teploty vyklesají pod patnáct stupňů Celsia, přeneste rostlinu na teplejší stanoviště. V tuto dobu začínají listy vadnout a pomalu se zatahují. Rostlinu (hlízu) připravenou na zimu umístěte v chladné místnosti s teplotou okolo sedmi stupňů.
U hlíz přezimujících v zemině omezte zálivku na minimum, hlízy z ní vyndané nezavlažujte vůbec. V tomto stádiu přečkají zimu. Na přelomu března a dubna se začnou probouzet – právě tehdy je znovu vysaďte. Hlízy umístěné přes zimu v zemině přesaďte do nového substrátu. Zvyšte jim teplotu a pomalu je začněte zalévat.
Možnosti využití
- Sypký pomletý prášek
- Koření
- Kosmetika - krémy a zubní pasty
- Zlaté mléko
- Elixír pro kuřáky