Rostlina obsahuje relativně velké množství derivátů kyseliny salicylové, o které se již přes 100 let ví, že vykazuje analgetické, antipyretické a antiflogistické vlastnosti. Květ rostliny vykazuje diuretické vlastnosti, obsahové látky redukují zvýšenou teplotu, působí proti bolesti, a proto pomáhají při nachlazení.

Nálev nebo tinktura z květu tužebníku jilmového  má antibakteriální vlastnosti, působí na grampozitivní bakterie, zvláště na kmeny Streptococcus pyogenes (častý původce angín), Staphylococcus aureus (častý původce zánětů), Streptococcus pneumoniae (původce zánětů plic) a Corynebacterium pseudodifteriticum (onemocnění dýchacích cest). Dobře působí i na rány a plísně.

Droga je vynikajícím protirevmatickým léčivem, má silný potopudný účinek, vhodný při infekčních horečnatých chorobách. Tlumí průjmy, krvácení a bolesti hlavy, je močopudná a patří k drogám odstraňujícím otoky. Zlepšuje látkovou výměnu a příznivě tím ovlivňuje různé kožní choroby. Zabraňuje nežádoucímu kvašení a hnilobnému rozkladu střevního obsahu při střevních zánětech, dyspepsiích nebo při poruše střevní mikroflóry následkem užívání antibiotik.

Rostlina celkově působí slabě sedativně, přináší spánek a klid. Několik dostupných herbářů popisuje možnost a využití obsahových látek tužebníku jilmového (většinou v kombinaci s jinými látkami nebo bylinami) k úlevě od stresu z přetížení a psychického napětí, které může přecházet až do nohou a do celého těla.

Jedna studie demonstrovala in vitro antioxidační a antibakteriální účinek obsahových fenolických a flavonoidních látek tužebníku jilmového. Extrakt tužebníku vykázal zajímavý antibakteriální efekt proti testovaným mikroorganismům, obzvláště proti kmenům Escherichia coli a Escherichia faecalis, houbám P.cyclopium a F.oxysporum. Obsahové látky navíc prokázaly významný antioxidační efekt skrze inhibici lipidových oxidačních procesů.

Zpět však k nejzajímavějšímu účinku tužebníku. V jedné, in vivo studii prokázaly obsahové látky tužebníku jilmového významný analgetický účinek s prokázáním bezpečného profilu bylinné drogy. Studie tak potvrzuje lidové využití tužebníku jilmového v terapeutickém užití k úlevě bolesti při některých zánětlivých onemocněních. Obsahové flavonoidy v čele s rutosidem a spiraeosidem, který se v rostlině nalézá ve značném množství, vykázaly zajímavý efekt v inhibici cykloogygenázy, klíčového enzymu vytvářejícího prozánětlivé a pyrogenní mediátory, biomarkery, působky a cytokiny. V jiné in vivo studii byla postupně (po 6 hodinách) podávána ředěná forma extraktu z tužebníku, která dokázala redukovat akutní otok zánětu na tlapkách potkanů. Výsledný efekt byl téměř srovnatelný s efektem indomatacinu, dostupného nesteroidního antiflogistika.

Animální studie aplikující perorálně extrakt z tužebníku jilmového popsala stimulaci imunitní odpovědi v zánětlivém procesu u myší. Výsledný manifestovaný efekt byl popsán jako protizánětlivý, který byl docílen snížením syntézy interleukinu 2 ve slezině a v dalších tkáních společně s dalšími prozánětlivými cytokiny.

Zajímavé jsou výsledky publikací popisujících gastroprotektivní účinek dalších obsahových látek tužebníku jilmového. Je tak nutno připomenout, že tužebník jilmový v určité formě je schopen mírnit bolest, tlumit zánět a případně zvýšenou teplotu. Zároveň však nedráždí žaludek a ani nepoškozuje reparační mechanismy epitelu gastrointestinálního traktu. Oproti klasickým nesteroidním antiflogistikům se tak jedná o významnou výhodu bylinné léčby zaručují vyšší bezpečnost. Tužebník se uplatňuje i při léčení žaludeční nevolnosti u malých dětí.

Vedlejší účinky užívání

Opatrnosti při užívání je třeba u osob se zhoršenou srážlivostí krve při hemofilii, jinak nemá vedlejší účinky na rozdíl od acylpyrinu, na který mohou citliví lidé reagovat krvácením z nosu. Kdo je přecitlivělý na kyselinu salicylovou, měl by být při léčbě tužebníkem obezřetný. Doporučuje se vyvarovat interakcím mezi rostlinou a volně dostupnými přípravky obsahujícími nesteroidní antiflogistika, antirevmatika jako je ibuprofen, diklofenak a další.