Bylinná medicína, známá také jako fytoterapie nebo fytofarmakologie, je jedním z odvětví alternativní medicíny a farmakologie, které existuje po tisíce let. Zaměřuje se na tvorbu bylinných léčiv na bázi přírodních nebo zpracovaných surovin získaných z léčivých rostlin. Léčivé byliny se používají jak při prevenci mnoha chorob, tak při léčbě různých nemocí. Počátky bylinné medicíny sahají do dávných dob. První zmínky o bylinné léčbě jsou k dispozici už ve starověku, kdy se bylinkářství rozvíjelo hlavně v Asii – v Indii, Tibetu, Japonsku, Korei a Číně. V poslední ze zemí, kde 2 700 před našim letopočtem vládl císař Huang-ti, se ke zlepšení trávení používaly kořenící směsi. V Babylonii a Sýrii však lidé věřili na blahodárné účinky rostlin, jako jsou heřmánek, šafrán, lékořice, měsíček nebo italský fenykl. Ve starověkém Egyptě bylinné léčení prováděli kněží, kteří pěstovali léčivé rostliny v chrámech. Mezi surovinami, které používali (rostlinného i živočišného původu), byly mimo jiné jalovec používaný jako diuretikum, kůra z granátového jablka používaná jako antihelmintikum nebo pelyněk ke zvýšení chuti k jídlu. Kromě toho byly vysoce ceněny rostliny jako kalamus, máta peprná, myrha, mák polní nebo třeba aloe.