Jaterník Podléška - Jaterník trojlaločnatý
Hepatica nobilis
Jaterník byl pojmenován podle řeckého hepar – játra, v souladu s tzv. naukou o signatuře, neboť jeho listy mají tvar podobný játrům. I když tato teorie nemá opodstatnění, v případě jaterníku to náhodou vyšlo, patří mezi nejlepší rostlinné léky na tento orgán.
Je to vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají kromě přezimujících trojlaločných , celokrajných listů na rubu s jemnými chlupy ještě na jaře mladé listy s dlouhými chlupatými řapíky a také několik chlupatých stvolů s modrými, fialovými, zřídka červenými , růžovými až bílými květy , které mají šest, zřídka až deset okvětních lístků , pod nimiž se nacházejí tři zelené listeny, napodobující a nahrazující kalich.
Najdeme jej v listnatých stinných lesích od nížin až do horského pásma.
Mladé listy bez stonků se sbírají těsně před dokvetením nebo hned po něm v dubnu až květnu, občas až do července. Někdy se sbírá celá kvetoucí nať.
Používá se vnitřně při onemocnění horních cest dýchacích a při bronchitidě se silným zahleněním. Ze spařených listů se připravují obklady na pohmožděniny a otoky. Spařený čaj se používá jako močopudný prostředek zejména při poruchách ledvin a močového měchýře.
Jak už z názvu vyplývá doporučuje se při žlučníkových a jaterních bolestech, onemocněních sleziny, žlučových kamenech a jako prostředek podporující vylučování moče se doporučuje macerovaná nať.
Bylinka se nedoporučuje užívat v době těhotenství, informace o účincích na malé děti nejsou dostupné.
V lidovém léčitelství se čerstvé listy jaterníku podléšky přikládají na rány a kdysi se tato oblíbená rostlina používala častěji na zastavení krvácení.
V minulosti se dokonce používal jako náhražka černého čaje. Bylinku byste v každém případě neměli používat ve větším množství, neboť obsahuje alkaloidy. Na druhou stranu je jejich obsah nepatrný.
Ke svému jménu přišel díky svému častému výskytu pod lískou – nejdříve se mu říkalo „podlíska“ a později zdomácnělo podléška.
Často se pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Dává přednost
hlinité a vlhké půdě a ve vyšších polohách roste i na vápencové půdě .
Podléšce se daří ve stinných či polostinných místech, mírně vlhkých, ne však přemokřených. Vysadit ji můžete na nepříliš osluněnou skalku, k listnatým stromům nebo pod keře. Má ráda stanoviště s neutrální až mírně alkalickou půdou, a přestože je celkem odolná, na podzim ji můžete raději zakrýt listím. Pro vysazení je nejvhodnější propustný substrát obohacený humusem. Co opravdu jaterník nepotěší, je přesazování.
Množení dělením je sice možné, rostlině však příliš neprospívá. Může jí trvat delší dobu, než se po takovém zásahu opět vzpamatuje. Pokud si budete chtít podléšku rozmnožit, lepší variantou je výsev ze semen, i když v tomto případě je zase nutné počítat i s několika roky, než vyroste. Zvlášť v místech s chudší půdou. Jakmile semena uzrají, zasaďte je co nejdříve. Jestli máte k dispozici chladné pařeniště, tím lépe. Mladé rostlinky velmi chutnají slimákům a jsou tak ve svém raném stadiu růstu ve větším ohrožení.
