Křen selský
Armoracia rusticana Gaertner
Křen selský je pěstovaná kulturní rostlina, původem z jihovýchodní Evropy, která ve vlhkých houštinách občas zplaňuje. Přízemní listy jsou veliké, dlouze řapíkaté s podlouhlou a hrubě vroubkovanou čepelí. Lodyha je olistěná přisedlými, střídavými, hřebenovitě peřenodílnými listy, dorůstá výšky až jeden metr. Špinavě bílé květy kvetoucí v květnu až červenci jsou uspořádány do vrcholových hroznů. Kořen jsou dlouhé, tlusté a válečkovite.
Předmětem sběru je především kořen, sbíraný na podzim a uchovávaný v pískovém loži. Používá se čerstvý.
Obsažené látky: křen je silně fytoncidní rostlina, obsahující štiplavou silici s vitamínem C, sacharidy, enzymy, asparagin a glutamin, pryskyřici, organické kyseliny, menší množství flavonoidních látek, kumaríny aesculetin a scopoletin a řadu látek fenolického charakteru.
Rozdrcený kořen uvolňuje účinné prchavé antibioticky působící látky, které výborně odhleňují průdušky. Usnadňuje odkašlávání. Droga zvyšuje vylučování trávicích enzymů, normalizuje střevní mikroflóru, zlepšuje látkovou výměnu a působí močopudně. Obsahuje mimořádné množství vitamínu C, ze 100 g křenu získá naše tělo 50 mg vitamínu C (třikrát více než citrony). Křenový macerát v červeném víně slouží k rozpuštění nebo vypuzení žlučníkových kaménků. Používá se jako podpůrný prostředek při léčbě žloutenek, zánětů jater a vleklých infekcí močových cest i střev. Má protiastmatické působení, působí rovněž proti ubývání dásní, na pihy a zevně se křenové placky používají i proti revmatismu.
Vedlejší účinky užívání
Křen nemícháme s jinými drogami. Jeho vnitřní užití je kontraindikováno u žaludečních a dvanácterníkových vředů, zevně pak u přecitlivělé pokožky. Dlouhodobé podávání vnitřně ani zevně není vhodné. Vyšší dávky vykazují vedle dráždivého účinku na trávicí ústrojí také nepříznivě dráždivé účinky na ledvinový parenchym. V těhotenství a při kojení je třeba s křenem zacházet obezřetně.
Východočeský bylinář Vrána doporučoval přípravek z kořene křenu na pihy. Žvýkání a pojídání křenu se doporučuje proti ubývání dásní.
Křen proslavil Malín u Kutné Hory, kde se pěstoval už od 12. století a později jej dokonce tamní spolek dovážel až do Ameriky. Jeho jedinečná chuť je daná složením zdejší půdy a způsobem pěstování. Dokonce ani všechen křen vypěstovaný v Malíně prý nechutná stejně. Kdysi se tu pěstovala křenovka až na 80 hektarech a z každého se sklízelo kolem deseti tun křenu. Odrůda se vyznačuje ostrostí a palčivostí, která přechází ve sladkost. Nyní dávnou slávu připomínají jen trsy rostlin v příkopech nebo zahrádkách.
Rostlina křenu vytváří bohatě rozvětvený kořenový systém s obrovskou regenerační schopností. Rozmnožuje se výhradně vegetativně kořenovými oddělky. I z malých částí kořene vyroste nová rostlina, která má tendenci během let se rozrůstat, větvit kořeny a vytvářet nové tenké kořínky. Proto je v průběhu růstu potřeba boční vedlejší kořeny i květenství odstraňovat.
Malínský způsob pěstování:
Při výsadbě je důležitá správná orientace řízků. Jejich vrcholový konec musí směřovat k povrchu půdy, kořenový do země. Pěstitelé si proto už při přípravě řízků označují jejich vrchol kolmým seříznutím a spodní konec seříznutím šikmým. Spočívá v tom, že kořenové řízky asi 2 cm silné a 10 cm dlouhé a bez vegetačního vrcholu na podzim nebo brzy na jaře vysazujeme na vzdálenost 60 cm od sebe do hloubky 15 cm.
Když na jaře vyraší výhony, motyčkou odhrneme zeminu až k vysazenému řízku a ponecháme jen 1-2 výhony – ostatní odkopneme úzkou motyčkou a zároveň odkopneme i postranní tenké kořínky. Půdu pak zase přihrneme.
Tento postup, který se nazývá jednocení, opakujeme ještě v létě. Kořínky na spodním konci však musejí zůstat nepoškozené. Sklízíme ho na podzim, když se živiny stáhnou do kořenů a listy zhnědnou.
Možnosti využití
- revma, revmatismus
- odhleňuje průdušky, kašel, astma
- rýma
- trávení, střevní mikroflóra
- látková výměna
- působí močopudně
- zdroj vitamínu C
- zlepšuje prokrvení, hojení a regeneraci
- žlučníkové kameny
- pevnost dásní a zubů
- na pihy
Kontraindikace !
Křen nemícháme s jinými drogami. Jeho vnitřní užití je kontraindikováno u žaludečních a dvanácterníkových vředů, zevně pak u přecitlivělé pokožky. Dlouhodobé podávání vnitřně ani zevně není vhodné. Vyšší dávky vykazují vedle dráždivého účinku na trávicí ústrojí také nepříznivě dráždivé účinky na ledvinový parenchym. V těhotenství a při kojení je třeba s křenem zacházet obezřetně.
Nastrouhaný křen s jablky
Nastrouhaný čerstvý kořen smícháme 1:1 s nastrouhanými jablky, které tak sníží jeho štiplavost. Průměrná dávka je 1 až 4 polévkové lžíce denně.
Vitamín C, kašel, rýma, odhlenění, antibakteriální
Inhalace
Jedna polévková lžíce nastrouhaného křenu se vaří ve vodě a pára se asi 8 – 10 minut inhaluje.
Kašel, rýma, odhlenění
Křenové víno
Křenový macerát v červeném víně slouží k rozpuštění nebo vypuzení žlučníkových kaménků. Do litrové lahve přidáme do pětiny výšky nastrouhaný křen a zalijeme jej přírodním červeným vínem. Vše necháme 10 dní vyluhovat a pak užíváme 3 dny třikrát denně čajovou lžičku macerátu, a potom třikrát denně polévkovou lžíci macerátu. Celá kůra by měla trvat alespoň 30 dní.
Žlučníkové kameny, zlepšení funkce žlučníku
Křenové placky č. 1
Křenové placky na zevní použití se připraví ze tří dílů čerstvě nastrouhaného kořene, pěti dílů hladké mouky a jednoho dílu sádla. Doba přiložení placky záleží především na osobní reakci pokožky, obvykle se pohybuje od 15 do 30 minut. Zásadně nejprve na malém kousku pokožky odzkoušíme reakci.
Revma, revmatismus
Křenové placky č. 2
Nastrouhaný křen se promíchá s octem a zahušťuje moukou. Placka se nepřikládá přímo na pokožku, ale balí se do tenkého plátýnka, kterým se postižené místo obkládá.
Revma, revmatismus
Křen, povařený v mléce, má již v dávce několika malých čajových lžiček výrazné protiastmatické působení.
Astma
Křen na pihy
Pihy
Křen na dásně
Proti ubývání dásní stačí hodně žvýkat kousek křenu a také hodně nastrouhaného křenu sníst. Křen obsahuje i velké množství vitamínu C, který je kromě jiného důležitý pro zachování pevnosti dásní a zubů.
Dásně
Křenová pomazánka
80 g másla utřeme se špetkou soli, postupně přidáme 200 g tučného tvarohu, 1-2 lžíce mléka, trochu hořčice a nakonec vmícháme 80 g nastrouhaného tvrdého sýra a dle chuti čerstvě nastrouhaného křenu. Můžeme podávat jako základ na chlebíčky obložené uvařenými vejci a ozdobené kapií nebo cherry rajčátky nebo jakýmkoliv oblíbeným pečivem.
Zdravá strava
Okurky s křenem
Do okurek podle svého oblíbeného receptu můžeme pro zlepšení chuti přidat i kousky křenu.
Zdravá strava
Pomazánka z červené řepy s křenem
Nasucho rozehřejeme pánev, vlijeme 1 polévkovou lžíci olivového oleje a lehce orestujeme 2 polévkové lžíce dýňových semínek, které potom podrtíme a v misce promícháme s trochou soli a 1/4 čajové lžičky koření trikatu (směs černého pepře, dlouhého pepře a mletého zázvoru). 2 vařené bulvy červené řepy nastrouháme najemno, přidáme do misky k dýňovým semínkům, přidáme 2 polévkové lžíce nastrouhaného čerstvého křenu, 2 polévkové lžíce mandlového nebo olivového oleje a vše promícháme. Na ozdobu můžeme přidat čerstvou nasekanou petrželku.
Zdravá strava
Jablečný křen
Do rozstrouhaného kyselého jablka přidáme trochu jemně ustrouhaného křenu, zalijeme netučnou horkou polévkou, podle chuti přidáme cukr a sůl. Podává se po operaci žaludku a při snížené kyselosti žaludeční šťávy.
Zdravá strava, po operaci žaludku
Strouhaný křen s mrkví
Nastrouháme 5 dkg křenu a 20 dkg mrkve, promícháme a zalijeme zálivkou ze 125 ml vody s octem, cukrem a solí dle chuti.
Zdravá strava
Křen s octem
Nastrouhaný křen smícháme podle chuti se solí a cukrem, dáme do sklenice a zalijeme octem tak, aby byl křen ponořený. Podáváme k hovězímu, telecímu nebo studenému vepřovému masu.
Zdravá strava
Šunkové rolky s křenem
35 g čerstvého křenu nastrouhejte najemno a přidejte k němu pár kapek citronu. Z 250 ml smetany vyšlehejte pevnou šlehačku a poté ji promíchejte s křenem a dochuťte cukrem, solí a pepřem podle vlastní chuti. Ze šunky zamotejte rolky a každou rolku naplňte šlehačkou pomocí zdobícího sáčku.
Zdravá strava